Odpovědný redaktor: Sobolová Zdeňka PaedDr.

Pište nám!

Čekáme na vaše zprávy, články a nebo komentáře

Své příspěvky posílejte na sobolova@spse.cz

Časopis vychází pod záštitkou ředitele SPŠE a VOŠ Pardubice

Představujeme bývalého žáka Marka Fišera I

Na střední škole si mu kamarád postěžoval, jak je zdlouhavé ruční opisování not. Neváhala jako téma maturitní práce si vybral řešení optického rozpoznávání not. Právě s ním Marek Fišer uspěl v soutěži České hlavičky.
Po maturitě na SPŠE a VOŠ Pardubice Marek vystudoval bakaláře na Matematicko-fyzikální fakultě UK, získal titul Master of Science na Purdue University v USA a začal pracovat pro společnosti jako Google a NVIDIA.
V rozhovoru pro Literární noviny Marek řekl: „Studovat v USA nikdy nebyl můj životní cíl. Plánoval jsem jen nějaký výměnný pobyt na jeden semestr v anglicky mluvící zemi, ale jinak jsem byl na matfyzu velice spokojený. Jednoho dne mi přišel e-mail, ve kterém doslova stálo: „Pane Fišere, nemáte zájem o magisterské studium? Dík.“ Nejprve jsem vůbec nechápal, o co jde, protože e-mail byl v češtině, ale pak jsem si všiml, že odesílatel má adresu @purdue.edu.
Zjistil jsem, že se jedná o českého profesora jménem Bedřich Beneš, který pracuje na Purdue University a nabízí mi studium v jeho laboratoři. To, že jsem takový e-mail vůbec dostal,je asi kombinace mnoha faktorů. Krom trochy štěstí to jsou asi hlavně znalosti a motivace.
Programuji od svých dvanácti let a trávil jsem jím i většinu volného času. Díky tomu jsem nabyl znalostí a zkušeností, které se pak promítly do mé práce.“

Na Purdue University vystudoval Marek obor počítačová grafika. Jeho diplomová práce se jmenovala Procedurální simulování růstu jabloní. V rozhovoru pro Literární noviny Marek říká:
„V mé práci jsem se soustředil na simulaci jabloně Golden Delicious. Základem modelu je výpočet osvětlení každého listu (listy a větve se navzájem mohou stínit). Osvětlení se převede na živiny (fotosyntéza) a ty pak putují stromem. Všechny orgány stromu jako větve,listy a jablka potřebují živiny k růstu. Model je dost komplikovaný a zahrnuje i teplotu, sklon slunce, atd. Motivace je jednoduchá – stromy rostou velmi pomalu. Jakýkoliv výzkum na stromech trvá desítky let. Pokud by existoval program, co dokáže realisticky simulovat
stromy, tak se z desítek let stanou desítky minut. Jabloně se musí každý rok prořezávat a za dlouhá léta si farmáři empiricky vyvinuli intuici jak na to. Nicméně to neznamená, že tato strategie je optimální. Simulační program nabízí možnost, jak experimentovat a zkoušet nové praktiky nebo i zaučovat nováčky bez velkých investic do peněz a času. Další uplatnění je optimální rozvržení sadu. Každá odrůda dorůstá jiných rozměrů a potřebuje různé rozestupy.Pokud jsou stromy moc blízko, tak si stíní, a pokud jsou moc daleko, tak se plýtvá pozemkem.
Najít optimální rozestupy pro danou odrůdu a lokaci na zemi je další praktické uplatnění.
Další výzkumná odvětví, kde se může můj program uplatnit, jsou korelace slunečního světla a kvality plodu, distribuce světla v koruně stromu a její dopad na sklizeň, vliv teploty na růst stromu apod.“
Pokračování příště.



16/09/2015