Odpovědný redaktor: Sobolová Zdeňka PaedDr.

Pište nám!

Čekáme na vaše zprávy, články a nebo komentáře

Své příspěvky posílejte na sobolova@spse.cz

Časopis vychází pod záštitkou ředitele SPŠE a VOŠ Pardubice


„Na počátku byl logos,“ praví hned první řádka Janova evangelia. Řecké slovo λόγος je často překládáno jako slovo. Má však více významů, např. řeč nebo význam či smysl. „Je to zázrak, kterému vděčíme za to, že jsme lidmi. Ale je to zároveň nástraha, zkouška, lest a test.“ (V. Havel, Slovo o slovu). Domnívám se, že i v mém případě tomu tak bylo a je. Bylo to slovo, které způsobilo, že dnes jsem tam, kde jsem. A pokud je pravda, co občas zdůrazňoval J. Patočka, že totiž člověk si nevybírá roli, na nás je, jestli ji přijmeme a jak ji sehrajeme, pomohl mi onen lidský logos k hledání a nalézaní logu povšechného či božského.
Když jsem před osmi lety nastupoval na SPŠE, bylo to s očekáváním náročného studia. Pověst ne zrovna lehké školy byla jedním z důvodů, proč jsem si školu vybral. Nicméně jsem nepočítal s tím, že se ještě v průběhu studia podívám do universitních laboratoří, a už vůbec ne, že nakonec budu mimo elektrotechniku studovat také fyziku, chemii nebo filosofii.
Ve druhém ročníku jsem na fyziku dostal vynikajícího učitele, pana Mgr. Ing. Jaroslava Švadlenku. Ten naši třídu ve druhém ročníku oslovil s nabídkou práce na fyzikálním projektu. Vybral jsem si tehdy „Vlastnosti čistých látek“. Netrvalo dlouho a pan Švadlenka přišel s nabídkou další a poněkud překvapující. Byla to možnost práce trochu odlišné, avšak za předpokladu realizace na Univerzitě Pardubice. Pochyboval jsem o sobě, obával jsem se zvládnutí toho všeho, avšak nabídku jsem nakonec přijal. Na universitě mě čekalo velmi vlídné prostředí. Zabýval jsem se termoelektrickými jevy či materiály, které dovedou generovat elektřinu z tepla nebo fungovat jako tepelné čerpadlo, resp. jejich měřením. Později jsem se pod vedením doc. Čestmíra Drašara, pracujícího t. č. na katedře fyziky Fakulty chemicko-technologické, začal zabývat samotným výzkumem těchto materiálů, v čemž v různých obměnách pokračuji dodnes.
V průběhu středoškolského studia jsem však neměl zájem pouze o vědu, ale také
o filosofii, či lépe řečeno, o jakýsi širší náhled. Navštívil jsem třeba Konferenci Forum 2000. Tento zájem jsem pak prohluboval na vysoké škole. Zde jsem hned ze začátku vedle svého odborného studia materiálů navštěvoval přednášky z filosofie, abych se dozvěděl něco o vývoji filosoficko-vědeckého myšlení od antiky do moderní doby. Díky dr. Filipu Grygarovi z katedry filosofie Fakulty filozofické jsem se tak začal zajímat o vědce a myslitele Nielse Bohra a později jsem začal filosofii studovat.
Úvodním „slovem“ v mém případě tedy byla nabídka z úst učitele fyziky, která vtiskla mému poznávání nový směr a rozměr. Jedna z nabídek, které se nezapomínají. I když to nebylo jednoduché a někteří učitelé na škole nebyli mé časté absenci způsobené laborováním, přemýšlením a účastmi na různých přehlídkách příliš naklonění, mohl jsem už v době středoškolských studií vykonat svoji cestu za dobrodružstvím, cestu tam a zase zpátky, tak jako mladý hobit Bilbo v díle J. R. R. Tolkiena. Cestu, kterou už ukázal Platón ve svých podobenstvích o úsečce a jeskyni a která se uskutečňuje všude tam, kde se odehrává otevírající výzkum.
Nezbývá mi než poděkovat všem učitelům, kteří mě podporovali – mj. i tehdejšímu řediteli Ing. Miroslavu Zapletalovi, který mě vždy ochotně přijal. Myslím si, že jsem na SPŠE získal solidní základy matematiky i fyziky a jsem přesvědčen, že by tyto dva předměty měly nadále zůstat doménou školy jakožto základ, ze kterého teprve vyrůstá kvalitní informatika či robotika. Bláhovým přáním studovaného „duchovědce“ by mohlo být posílení výuky filosofie jakožto širšího uvedení do vědeckého způsobu myšlení. Tím bychom pouze navázali na porušenou tradici myslitelů první poloviny minulého století, autorů tzv. nové fyziky, jako byl třeba Albert Einstein se svojí speciální a obecnou teorií relativity (která umožňuje např. korektní fungování GPS) nebo Niels Bohr s kvantovou teorií (která tvoří mj. pozadí moderní elektroniky). Tito vědci mysleli filosoficky, což jim umožnilo dospět k oněm převratným objevům.
Na závěr si dovoluji vyzvat vás, studenty. Máte-li chuť, nebojte se jít do nových, nevyzkoušených věcí. Sami se můžete obrátit na svého učitele nebo na příslušného člověka z nějaké instituce, třeba i na nás. Slovo má moc, možná daleko větší, než jsme si schopni připustit. Nepřestávejte hledat.

Patrik Čermák
student Univerzity Pardubice


4/02/2015